Nepíše.cz - archiv článků z blogů píše.cz

7 Divu světa

† 19. 01. 2011 | kód autora: uLJ

7 divů světa Jsou to díla, která svou technickou nebo uměleckou jedinečností budí obdiv starověku: egyptské pyramidy,visuté zahrady Semiradiny, Artemidin chrám v Efesu, Diova socha v Olympii, Mauzoleum v Halikarnassu, rhodský Kolos, maják na ostrově Faru. Seřadil a popsal je, nejspíše ve 4 st. AD, Filón Byzantský na základě přesných popisů Hérodota, Diodóra, Plinia Staršího, Pausania a několika dalších antických autorů. Egyptské Pyramidy Pyramid je v Egyptě kolem 80. Většina jich má tvar pravidelného jehlanu. Pyramidy sloužily jako hrobky faraónů. Prakticky neměly smysl, protože vlastně měly sloužit pomyslnému duchu jednoho člověka. Nejstarší je pyramida Džoserova (asi 2700-2800 BC) a má stupňovitý tvar. Nejvyšší a zdaleka nejznámější je pyramida Chufevova (neboli Cheopsova). Její výška se podle různých pramenů pohybuje kolem 146 metrů, délka strany čtvercové podstavy je 232 metrů a její objem je zhruba 2 500 000 m3. Její nejmenší kvádr váží 2t, největší 40t. Na stavbě pracovalo asi 100 000 dělníků, kteří odpracovali asi 5 miliard pracovních hodin. Při stavbě se používalo znalostí použití páky, válce a šikmé plochy. Stavbu pyramidy vlastně financovali sami dělníci, kteří byli nahnáni na stavbu a museli se sami živit. Egyptský lid byl tedy strašlivě utlačován, Chufevovi se ale pomstil. Jeho mumie byla vyhozena z hrobky. Velká Pyramida je přes svou nesmyslnost skutečně divem světa... Visuté Zahrady Semiradiny Semiradiny zahrady se nalézaly v Mezopotámii ve městě Babylón. Tady se podle různých zdrojů považují za divy světa ještě babylónské hradby nebo babylónská věž. Zahrady nejspíše postavila královna Šammuramat (řec. Semiramis) kolem roku 800 BC. Byly objeveny Robertem Koldeweym. Stavba stála na sloupech, na nich ležely palmové trámy. Na tyto trámy byla navezena ohromná a hluboká vrstva půdy. Nechybí samozřejmě technicky výborně provedené zavlažování. A do půdy byly vysazeny dostupné druhy rostlin. Artemidin chrám v Efesu Nalézal se v Efesu, na západním pobřeží dnešního Turecka. Jeho stavba byla zahájena někdy v polovině 6 st. BC a trvala 120 let. Byl 110 metrů dlouhý a 55 metrů široký a jeho sloupy dosahovaly až 18 metrů. Všechny sloupy byly vyzdobeny dvoumetrovými reliéfy, což je v Řecké architektuře prakticky ojedinělé. Chrám byl architektonikou a sochařskou výzdobou vrcholem své doby. Feidiův Zeus v Olympii Vytvořil jej Feidias, který se narodil krátce po roce 500 BC v Athénách. Socha byla vyrobena ze dřeva, zlata, ebenu a cedrového dřeva. Nacházela se v Olympii v Diově chrámu, její výška byla kolem 10 m. Vznikla kolem roku 456 BC. Císař Theodosius II. dal sochu odvézt do Konstantinopole, od požáru roku 475 o ní nemáme zprávy. Mauzoleum v Halikarnassu Bylo zvláštní svou architektonickou koncepcí, spojovalo totiž pyramidy, zikkurat a řecký chrám. Na podstavci z mramoru – jeho přesné rozměry jsou neznámé, v tom se prameny rozcházejí – stál pohřební chrám obklopený 36 iónskými sloupy, které nesly střechu tvořenou 24stupňovou pyramidou. Prameny se ovšem shodují, že výška mauzolea byla 46 m. Plán tohoto náhrobku vypracovali a ve skutečnost proměnili architekti Pýtheos a Satyros. Mauzoleum zdobili výborní sochaři, např.: Leócharés, Bryaxis, Skopás a Praxiteles. V patnáctém století AD bylo zničeno rhodskými rytíři. Rhodský Kolos Vyrobil ho sochař Charés. Tato kovová socha byla vysoká něco mezi 30-60 m (přesný údaj není). Nalézá se na ostrově Rhodu. Vážil asi 30 tun. Byl z mědi a železa (bod tání železa je kolem 1100o a mědi asi 900o). Začal vznikat po roce 303 BC, byl dokončen nejpozději do roku 291 BC a pak stál až do zemětřesení roku 225 BC. Byl 2000 let nejvyšší sochou světa, překonán byl až roku 1886 sochou Svobody. Maják na ostrově Faru Ostrov Faros je v Egyptě u města Alexandrie. U jeho výšky se také zdroje rozcházejí – je uváděno něco mezi 135 a 180 metry. Stavba měla čtvercový půdorys, jehož strany měřily 180-190 metrů. Na této základně stál pravděpodobně velký 2patrový palác se čtyřmi věžemi na každém rohu. Z jeho středu vystupovala asi 60-80metrů vysoká čtverhranná věž. Na jejím vrcholu byla okrouhlá sloupová síň, která byla na všechny strany otevřena – v ní se v noci zapalovaly hranice dříví. Na sloupech stála malá pyramidka zakončená mramorovou sochou Poseidóna. Stavba byla dokončena asi v roce 280 BC, připisuje se architektu Sostratovi. Maják byl naprosto zničen římskými dobyvateli jako pomsta Alexandrii. Při ní byla také zapálena Alexandrijská knihovna.